V katalogu náhradních dílů najdete schematické nákresy k veškerému nářadí Bosch za posledních 25 let. Součástí nákresů jsou i veškeré dostupné náhradní díly. Pro identifikaci je potřeba zadat typové číslo výrobku, které je uvedené na výrobním štítky. Hledat lze také podle názvu výrobku. Tímto způsobem lze vyhledat jakýkoliv náhradní díl snadno a rychle.

Existují tři možné důvody:

1) Jedná se o příslušenství, a nikoli náhradní díl. Přehled našeho příslušenství najdete v sekci Příslušenství, nebo si jej vyžádejte přímo od svého specializovaného prodejce.

2) Požadovaný díl je součástí větší sestavy. V tom případě je možné objednávat pouze celou sestavu.

3) Požadovaný díl není na skladě nebo již není k dispozici. Podrobnější informace o datu dodání získáte prostřednictvím zákaznického centra servisu.

Ke každé objednávce jsou účtovány náklady za balné a doběrečné ve výši 139,15 Kč (vč. DPH). 

Pokud jste si při dodání náhradního dílu všimli, že je zásilka z vnějšku poškozená, odmítněte její převzetí nebo s kurýrem sepište škodní protokol - nejlépe všetně fotodokumentace). Vše následně zašlete e-mailem na [email protected]

Pokud při rozbalování zboží odhalíte vady materiálu nebo zjistíte, že jste si objednali nesprávný náhradní díl, co nejdříve nás informujte (nejpozději do 15 pracovních dní). Podívejte se rovněž na naše příslušné dodací podmínky.

Před vrácením zboží si od nás vyžádejte formulář pro jeho vrácení, přičemž uveďte číslo dodacího listu.

Náhradní díly jsou součásti elektrického nářadí. Jsou součástí nedílnou součástí výrobku a nářadí ez bez nich nemohlo fungovat. Příkladem náhradního dílu jsou: ozubené řemeny, šrouby, lišty a sady uhlíkových kartáčů.

Příslušenství rozšiřuje funkce nářadí, ale i bez něj může nářadí poměrně normálně fungovat. Mezi příslušenství patří pilové plátky, kufříky, přídavné rukojeti, brusný papír či vrtáky.

Záruční dobapro spotřebitele je 24 měsíců. Záruku lze zdarma prodloužit až na 3 roky. Podrobné informace najdete v  záručních podmínkách.

V zásadě lze MyBosch používat se všemi prohlížeči. Doporučujeme ale používat vždy nejaktuálnější verzi prohlížeče. Od října 2018 jsme z bezpečnostních důvodů vyřadili velmi staré verze prohlížečů (2010–2014). To znamená, že tyto verze prohlížečů již neumožňují přístup na MyBosch:

• Internet Explorer <= 8
• Android < 4.4
• Safari < 7

MyBosch ti poskytne na nově zakoupené elektrické nářadí, zahradní nářadí a měřicí přístroje Bosch pro domácí kutily prodlouženou záruku 3 roky místo 2 let.

V přihlašovacím, resp. registračním okně je k dispozici funkce „Zapomenuté heslo“. 

Ve většině případů je to tím, že byl e-mail s aktivačním odkazem automaticky přesunut do složky se spamy. Proto se tam prosím podívejte. Pokud e-mail ve složce se spamy není, kontaktujte nás prosím jednoduše pomocí kontaktního formuláře MyBosch.

Pro používání MyBosch a prodloužení záruky je nutná registrace. 

Přihlašte se na MyBosch. V sekci svého profilu můžete pod „Účet a osobní údaje“ svůj účet MyBosch smazat. Mějte ale prosím na paměti, že v případě platného prodloužení záruky nemůžeme váš účet MyBosch smazat.

Uneo je vybaveno 10,8V akumulátorem a nabízí intenzitu příklepu 0,5 J. Uneo Maxx je vybaveno 14,4V akumulátorem a nabízí intenzitu příklepu 0,6 J. Uneo má dva šroubovací převody, které Uneo Maxx nenabízí.

EasyDrill 1200 má vyměnitelný akumulátor, zatímco v modelu 12 je zabudovaný.

Ano, protože může dojít k pohlcení nebo částečnému odrazu paprsku, což potenciálně vede k nesprávně naměřeným hodnotám.

Naměřené hodnoty se zobrazují digitálně.

Detekce odkazuje na hledání a zaměření inkluzí a dutin v budovách a stavebních materiálech.

U rotačních laserů je možné otáčet paprskem vodorovně kolem laseru a promítat tak paprsek všemi směry.

Nůž je v horní části zahnutý, díky čemuž může sbírat čerstvě posečenou trávu do koše.

Maximální výška sečení našich sekaček na trávu je 70 mm.

I když jste nechali sekačku Rotak na dešti, můžete do ní vložit akumulátor jako obvykle a začít se sečením.

Ne, v současné době nabízíme pouze ALS 25 (se síťovým napájením).

Ne, to není možné.

• Zelené a měkké zahradní materiály.
• Keře a dřevěné materiály.
• Všechny typy zahradních materiálů, díky novému systému „Turbine-Cut“.

Určitě byste si měli přečíst provozní pokyny, jelikož technologie akumulátorů procházejí rychlými technologickými změnami, které za určitých podmínek vyžadují nové postupy.

Značkové akumulátory, zejména ty obsažené v zahradním nářadí Bosch, jsou chráněny celou řadou bezpečnostních mechanismů. Výbuch je prakticky nemožný. Nicméně je nutné za každou cenu zabránit zkratu či mechanickému poškození akumulátoru.

Lithium-iontové akumulátory standardně skladujte při pokojové teplotě. Skladování při vyšších teplotách zkracuje servisní životnost akumulátoru. Při teplotě vyšší než 55 °C se lithium-iontové akumulátory mohou fatálně poškodit a při teplotě nižší než −15 °C zcela vybít. Lithium-iontové akumulátory by před uskladněním neměly být plně nabité. Aktivita v plně nabitém článku je vyšší než v částečně vybitém, což způsobuje jeho rychlejší stárnutí.

Základem lithium-iontových akumulátorů je inovativní technologie, která využívá lithium jako součást elektrod. Zásadním způsobem se liší od akumulátorů s obsahem niklu. Při 3,6 V dosahují třikrát vyššího článkového napětí než nikl-kadmiové akumulátory. Je tedy zapotřebí méně akumulátorových článků, díky čemuž je elektrické nářadí menší a lehčí, příp., pokud si zachová stejnou velikost, výkonnější. Vedle výrazně menšího samovybíjení nemají lithium-iontové akumulátory proti nikl-kadmiovým žádný paměťový efekt.

Vrací se k prodejci elektrického nářadí. Prodejce je převezme a předá výrobci elektrického nářadí, který zajistí jejich profesionální recyklaci.

K paměťovému efektu dochází u NiCd akumulátorů, které nejsou plně vybité. Pokud se část akumulátoru nepoužívá, akumulátor si to „zapamatuje“. Taková méně užívaná část akumulátoru pak není schopna uchovávat energii. V lithium-iontových akumulátorech k paměťovému efektu nemůže dojít.

Ne. Rychlost musíte přizpůsobit vlastnostem daného materiálu.
Čím je materiál měkčí, tím je rychlost vyšší. Čím je materiál tvrdší, tím je rychlost nižší.
Jelikož se úroveň tvrdosti materiálů značně liší, měli byste vždy vrtat rychlostí vhodně upravenou podle daného materiálu a průměru vrtáku.
Technická literatura obsahuje podrobné tabulky k používání. Rychlosti uvedené zde v našich tabulkách by měly být brány jako zjednodušená vodítka, se kterými dosáhnete při používání ručního nářadí dobrých výsledků.
Pro speciální vrtáky a korunky na jádrové vrtání mohou platit odlišné rychlosti. V tom případě je nejlepší řídit se hodnotami uvedenými na obalu nebo v provozních pokynech. Pokud není možné rychlost pro daný vrták přesně určit, používejte nejbližší možnou hodnotu.

Hlavním rizikem pro uživatele vrtačky je potenciální přenos krouticího momentu na nářadí. Přenos krouticího momentu je způsoben zvýšeným krouticím momentem z vrtačky z důvodu rostoucího tření vrtáku ve vrtaném otvoru v případě:

•     hloubkového vrtání
•     velkých průměrů vrtání
•     zaseknutí vrtáku ve vrtaném otvoru nebo při vytahování z obrobku

Zaseknutí vrtáku – a potažmo i elektrického nářadí – vede k mimořádně silnému a nebezpečnému přenosu krouticího momentu.

Přenosu krouticího momentu při vrtání se lze vyvarovat následujícími způsoby: Vždy používejte ostré vrtáky v perfektním stavu. Poškozené nebo tupé vrtáky způsobují vyšší tření a velmi snadno se zasekávají.
Pokud vrtáte do větší hloubky, pravidelně vrták vytahujte a napomáhejte tak odvodu odpadu z vrtání. Sníží se tím tření vrtáku, a tedy i riziko záseku.
Při vrtání otvorů o velkém průměru zvolte vhodnou rychlost a obrobek zajistěte.
Pokud vrtáte otvor do kovu o průměru větším než 6 mm, měli byste si jej předvrtat. Díky tomuto opatření bude při vrtání nutné vyvinout menší tlak. To je výhodné zejména při vrtání tenkých plechů, jelikož můžete citlivěji regulovat tlak při vytahování vrtáku z obrobku, a předejít tak zachycení okraje vrtáku. K předvrtávání si zvolte vrták o průměru, který odpovídá šířce příčného břitu většího vrtáku.
Přenosu krouticího momentu na nářadí lze předejít bezpečnou obsluhou přístroje. Proto je nutné vrtačku držet a vést oběma rukama. Pokud je s vrtačkou dodávána i přídavná rukojeť, je její použití povinné.

Vřeteno je pevně přichyceno k ložiskům na vrtačce. Tím je zajištěna precizní soustřednost. Rychlost vrtání do kovu je optimalizována. U příklepové vrtačky je vřeteno umístěno mezi ložiska, takže se může volně pohybovat. V závislosti na systému nemusí být precizní soustřednost tak dobrá jako u jednoduché vrtačky. Rychlost je u příklepových vrtaček zpravidla vyšší, jelikož se používají na vrtání kamene, které si žádá vysokou intenzitu příklepu.

Elektrické nářadí vedené rukou určené na frézování je seskupeno pod kolektivním názvem „frézky“. Frézky jsou při práci obvykle umístěny nad obrobkem.
Jednotlivé frézky se od sebe liší s ohledem na účel použití a spotřebu energie. Standardní jsou:

•     multifunkční nářadí
•     ohraňovací frézky
•     jednoduché frézky

Hlavní riziko úrazu při frézování pramení z ostrého frézovacího bitu. To platí pro situace, kdy je nářadí v provozu i v klidu. Frézky jsou určeny k provozu za velmi vysokých otáček. Nesprávný provoz může způsobit zpětný ráz přístroje. Používejte pouze ostré frézy v perfektním stavu. Zvolené frézy musí být vhodné a schválené pro danou frézku. Tupé nebo poškozené frézy mohou vést k silným vibracím, zpětnému rázu nebo zlomení frézy. Úrazům způsobeným frézovacím bitem lze předejít následujícími opatřeními:

•     Obsluhujte přístroj oběma rukama a přidržujte jej na úchopových plochách k tomu určených.
•     Po dokončení práce z frézky vyjměte frézovací bit.

Při ohraňovacím frézování musí směr posuvu vést vždy proti směru otáčení bitu (nesousledné frézování). Při frézování ve směru otáčení frézovacího bitu (sousledné frézování) není možné přístroj bezpečně obsluhovat, zejména v případě větší tloušťky třísek. Pokud se přístroj značně vychýlí, můžete nad ním ztratit kontrolu, což znamená mimořádně velké riziko nehody. Frézku je nutné vždy obsluhovat pevně a bezpečně.
Rychlost vedení nářadí je nutné volit tak, aby příliš neklesaly otáčky, a nedocházelo tak k vibracím.

Dřevo je poměrně měkké a lze jej snadno obrábět. Pokud je však teplota na pracovišti příliš vysoká, má tendenci se pálit, pokud se s frézovacím bitem zastavíte na jednom místě na příliš dlouho.
Elasticita, zejména měkkého dřeva s dlouhými vlákny, může způsobovat zadření frézy. Vzniká tak vyšší teplo z tření. Pokud chcete dosáhnout dobrých výsledků práce zejména s tvrdým dřevem, vezměte v úvahu směr vláken.

Obecně s ní lze opracovat všechny materiály vhodné k obrábění, zejména dřevěné. K opracování kovů slouží pouze těžké stacionární frézovací stroje. Pomocí frézky vedené rukama lze opracovávat pouze tenké hliníkové desky.

Na elektrickém hoblíku je nebezpečný hřídel s noži („hoblovací nůž“), který se otáčí vysokou rychlostí. Kvůli hmotnosti rotujících dílů se hoblovací nůž po vypnutí hoblíku nějakou dobu dále pohybuje. Dokud se zcela nezastaví, nesmí hoblovací nůž přijít do styku s uživatelem nebo jinými objekty, například s pracovní deskou.
Abyste předešli nebezpečí, hoblík pokládejte až poté, co se hoblovací nůž zcela zastaví. Nejlepší možností je používat takový typ hoblíku, který je vybaven bezpečnostním prvkem pro odkládání („parkovací botkou“). Díky tomuto prvku se hoblovací nůž nemůže dotknout pracovní plochy. Nicméně byste měli zajistit, aby na pracovní ploše nebyly žádné předměty.

Při pokládání hoblíku na obrobek musí tlak působit na přední základnu hoblíku, jinak nářadí zanechá v místě položení zářez.

Při zvedání hoblíku z obrobku musí tlak působit na zadní základnu hoblíku, jinak nářadí zanechá v místě zvednutí zářez.

Hoblovat lze všechny materiály, které je možné obrábět. Elektrické hoblíky vedené ručně se používají téměř výlučně k opracování dřeva a dřevěných materiálů. Mohou se používat též k opracování plastů, pokud je šířka hoblování malá (přibl. 20–50 mm, v závislosti na typu plastu).

Je-li to možné, volte takový směr hoblování, aby nebyl pohyb prováděn proti směru vláken, což by mohlo mít vliv na kvalitu opracovaného povrchu. Mírné naklonění hoblíku může vést k „řezání tahem“, což má pozitivní efekt na kvalitu povrchu (hoblovací nůž je při styku s obrobkem nakloněný, namísto kolmé polohy ke směru posuvu).

Pomocí lepicí pistole lze lepit všechny materiály s teplovzdorným savým či porézním povrchem. Typickými materiály jsou dřevo, dřevěné, kovové a vláknité materiály jako látky, kůže, karton a papír.
Lepit nelze materiály s hladkým, nesavým povrchem, například sklo a kov, a plasty hladké či citlivé na teplo, jako polystyrenová pěna. Pokud jste na pochybách, před použitím proveďte zkoušku materiálu.

Horkovzdušné pistole jsou velmi bezpečné elektrické přístroje, ale stejně jako u všech elektrických a elektronických zařízení ani tady není vhodné je nechávat zapnuté bez dozoru. Kvůli vysokému tavnému bodu lepidla 150–180 °C je nutné si během používání počínat opatrně, abyste předešli popáleninám.

Lasery používané v měřicích přístrojích Bosch odpovídají třídě laseru 2, která je klasifikována jako bezpečná. Speciální bezpečnostní opatření proto nejsou nutná. Laserový paprsek by však bez ohledu na třídu neměl nikdy směřovat přímo do očí.

Úsek mezi měřicím přístrojem a měřeným objektem musí být prostý překážek. Případné překážky by bránily měření.
Měření může být navíc nepřesné, pokud měřicí paprsek pohltí nebo částečně odrazí kouř či prach.

Nivelační přístroj je měřicí náčiní pro určení relativní výšky předmětů.
Laserový nivelační přístroj například promítá laserovou čáru na stěnu a usnadňuje tak věšení obrázků či polic a nástěnných skříněk s větší přesností i jejich vzájemné precizní vyrovnání.

S výjimkou některých minerálních materiálů a skla lze pomocí elektrických pil vedených ručně opracovávat téměř všechny materiály.

Největší riziko úrazu při používání elektrického nářadí pramení z pilového plátku. To platí pro situace, kdy je nářadí v provozu i v klidu. V případě nesprávného používání hrozí rovněž zpětný ráz nářadí. Používejte pouze ostré pilové plátky v perfektním stavu. Zvolené pilové plátky musí být vhodné a schválené pro danou pilu. Tupé nebo poškozené pilové plátky mohou způsobit zaseknutí nebo zablokování nářadí. Úrazům způsobeným pilovým plátkem lze předejít následujícími opatřeními:

•     Nikdy neodstraňujte ochranné kryty, nedržte je otevřené ani s nimi jinak nemanipulujte.
•     Obsluhujte přístroj oběma rukama a přidržujte jej na úchopových plochách k tomu určených.
•     Po použití zakryjte pilový řetěz ochranným pouzdrem.
•     U všech ostatních pil (kromě okružních) vyjměte po dokončení práce pilový plátek z pily.

Nasaďte a upravte nastavitelné ochranné vybavení, jako je rozevírací klín, v souladu s předpisy.
Pila musí být při práci vedena pevně a bezpečně. Měli byste aplikovat takový tlak, aby nedocházelo k zásekům či zablokování pily. Mohlo by tak dojít k přenosu krouticího momentu na nářadí.

Zpravidla se začíná s hrubší zrnitostí a postupně se přechází na jemnější. Při každém dalším průchodu byste měli vždy zvolit zrnitost, která je dvakrát jemnější.

Příklad: pořadí zrnitostí 40 – 80 – 180 – 360 – 600 – 1 200

Broušení povrchů se též nazývá začišťování povrchů, zatímco samotnému řezání materiálů pomocí broušení se říká abrazivní řezání nebo hloubkové broušení.

•     Dodržujte rozsah použití vymezený výrobcem.
•     Používejte pouze brusné materiály určené výrobcem.
•     Používejte optimální postupy odvodu prachu.
•     Noste ochranné brýle.
•     Noste ochrannou roušku.
•     Používejte chrániče sluchu.

Brousit lze téměř všechny pevné materiály. Pouze některé specifické druhy materiálů, jako jsou elastomery, brousit nelze nebo pouze s příslušným technickým dohledem.

Dotahování a povolování šroubů může způsobit zpětný ráz, který může uživatele ohrozit. Příčiny jsou

•     přenos krouticího momentu na nářadí
•     vyskočení šroubovacího bitu
•     hluk

Téměř všechny způsoby šroubování lze rozdělit na dva základní typy – tuhé šroubování a měkké šroubování.

•     Tuhé šroubování představuje všechny situace, kdy se přímo pod šroubem nachází tvrdý materiál (zpravidla kov).
•     Měkké šroubování zahrnuje všechny situace, kdy se přímo pod šroubem nachází poddajný (měkký) materiál (zpravidla dřevo) nebo se šroubuje do poddajného materiálu.

Nejčastější příčinou prokluzování bitu je:

•     Velikost bitu neodpovídá velikosti šroubu
•     Bit je na šroubu posazený pod úhlem
•     Během šroubování dochází k náklonu
•     Příliš malý tlak

V každém z těchto případů snadno poznáte, že je aplikace nesprávná.

Důsledky prokluzování bitů jsou:

•     riziko zranění uživatele
•     poškození obrobku
•     poškození šroubu
•     poškození bitů

Sami tedy vidíte, že předcházení těmto častým aplikačním chybám se skutečně vyplatí.

V zásadě rozlišujeme mezi:

•     šroubováky s hloubkovým dorazem
•     šroubováky s torzní spojkou
•     šroubováky s rotačním příklepem

V případě šroubování tento termín označuje šroubovací nástavec potřebný k příslušnému typu šroubu (plochá hlava, křížová hlava, šestihran, Torx apod.). Bit se do nářadí upevňuje buď přímo pomocí šestihranné stopky upnuté do vrtacího sklíčidla, nebo pomocí držáku nástrojů, který je součástí nářadí či se nasazuje jako příslušenství.

Nepřípustnému a nebezpečnému přenosu krouticího momentu na nářadí se můžete vyhnout, když přijmete následující opatření:

•     Volba správného šroubovacího bitu
•     Správné nastavení šroubovacího bitu, např. krouticí moment nebo hloubkový doraz, v souladu s doporučením výrobce

Zpravidla je možné sponkovat dřevo a dřevěné materiály – pokud nejsou příliš tvrdé. Přírodní dřevo a překližka se na sponkování hodí lépe, jelikož dřevní vlákna zajišťují další upínací sílu. Další dřevěné materiály, jako jsou dřevotřískové desky, lze sponkovat pouze pomocí sponek potažených pryskyřicí.
Sponkovat nelze tvrdé materiály, jako je kov, kámen, sklo a tvrdé plasty.

Sponkovačky jsou mimořádně bezpečné, pokud se používají v souladu s určením. Měly by se používat pouze na obrobcích a nemělo by se s nimi „vystřelovat“ do volného prostoru. Proto je mnoho sponkovaček vybaveno bezpečnostním mechanismem, který umožňuje spuštění pouze po jejich položení na obrobek.

Nástřik přináší tři obrovské výhody:
Systémy pro nástřik barvy stejnou práci odvedou za výrazně kratší čas než štětky a válečky.
Díky velice jemnému rozptylu barvy dosáhnete rovnoměrného nanášení i na strukturovaných površích.
Nástřik vám také zajišťuje dosah do těžko přístupných míst, například koutů a okrajů, a to bez námahy (např. nátěr neprůhledných plotů).

Se systémem pro nástřik barvy Bosch můžete používat všechny běžné laky, lazury a nástěnné barvy. Volba barvy se odvíjí od místa použití. Chcete vymalovat stěny, nalakovat nábytek nebo chránit dřevěnou terasu před vlivy počasí pomocí lazury?

Emulzní/nástěnné barvy:
Vhodné na nátěr stropů a stěn. Přilnou k podkladu, vyrovnávají nepravidelnosti povrchu, utěsňují póry na sádrokartonových stěnách a betonu a jsou nejvhodnější volbou pro nátěr dřevotřískových desek a reliéfních tapet.

Laky:
Laky jsou většinou průhledné nátěrové hmoty. Po zaschnutí povrchu propůjčují vysoce kvalitní mat nebo lesk. Jsou určené zejména pro nátěr dřeva, kovu, plastu a nerostů.

Lazury:
Barvy s jemnou nízkou pigmentací. Používají se, když si přejete, aby struktura povrchu zůstala viditelná. Lazury chrání dřevo před vlivy počasí, UV zářením a v některých případech před nákazou houbami a zamořením hmyzem. Lazury zajišťují sjednocení dřevěných povrchů.

Před nástřikem:
Před nástřikem pečlivě zakryjte vše, co nechcete potřísnit.
Tip:
Podlahu zakryjte malířskou tkaninou namísto fólie, aby nehrozilo uklouznutí či její vzdouvání.

Připojte stříkací pistoli k vzduchové hadici na základním nářadí nebo motoru a naplňte nádobu požadovanou barvou na stěny, lakem nebo lazurou. V případě potřeby barvu na stěny nařeďte.
V závislosti na typu barvy zvolte vhodnou trysku a upevněte ji. Poté nastavte správný objem barvy a vzduchu a proveďte test nástřiku na kusu kartonu nebo podobně.

Při nástřiku:
Při nástřiku zvolte požadovaný způsob rozstřikování: horizontální, vertikální či bodové rozstřikování.
Pro dokonalé pokrytí povrchu barvou byste měli nanášet barvu plynulým pohybem asi ze vzdálenosti 20 cm. Doporučujeme nástřik provádět ze strany na stranu. Je-li to nutné, například pokud barva plně nezakryla podklad, začněte s druhým kolem nástřiku.
Při nástřiku vždy pracuje rovnoběžně se stěnou a začněte u zdroje světla (např. okna).

Po nástřiku:
Po dokončení nástřiku okamžitě vymyjte stříkací pistoli, aby v ní nezaschla barva.

Je-li barva příliš hustá, její nanášení nástřikem bude obtížné, ne-li nemožné.
Optimální ředění vždy závisí na typu barvy. Řiďte se informacemi od výrobce barvy.
Podle našich zkušeností je ředění vhodné.
Začněte s 5% ředěním a vyzkoušejte si rozstřikování například na kusu starého kartonu. Pokud výsledek stále není uspokojivý, nařeďte barvu o dalších 5 % a zkuste to znovu. Neřeďte o více než 15–20 %. Řiďte se informacemi od výrobce barvy.

Pokud jste použili lak/barvu s obsahem rozpouštědel, budete potřebovat k čištění rozpouštědla. U barev na bázi vody stačí k čištění voda.
Tip: Použijte teplou vodu a prostředek na mytí nádobí, díky čemuž půjde barva odstranit snáze. Na odstranění zbytků barvy se nejlépe hodí starý kartáč na nádobí nebo kartáček na zuby.
Podrobný návod na čištění (dostupný pouze v němčině) najdete na našich webových stránkách v části Znalosti > Tipy k použití.